Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Víte, že?
Zajímavosti z historie Kněževeska
Rodové kořeny Františka Běhounka
Vědec, spisovatel a polárník František Běhounek (1898-1973) se proslavil především svou účastí na letu vzducholodi Italia k severnímu pólu ve dvacátých letech. Při zpátečním letu vzducholoď ztroskotala a její posádka strávila několik týdnů na ledové kře. Oba rodiče Františka Běhounka pocházeli z Rakovnicka, jeho dědeček Josef byl učitelem v Přílepích, kde je také na tamním hřbitově pohřben.
Bratři Reissové, rodáci z Děkova
Firma bratří Moritze a Davida Reissových patřila k největším exportérům chmele v Žatci v době mezi světovými válkami. Vedle pěstování a vývozu chmele do celého světa se bratři Reissové zabývali i dalšími zemědělskými činnostmi. Oba bratři byli rodáky z Děkova. Starší Moritz se tam narodil v roce 1876 a mladší David o dva roky později. Otec bratrů Reissových, Josef Reiss, byl rodákem z Hořesedel. Více se o bratrech Reissových a jejich osudech můžete dočíst v občasníku obce Kounov, kde bratři Reissové vlastnili před druhou světovou válkou velký chmelařský statek.
Dopadení příslušníka kladenského gestapa Rudolfa Vlčka v Chrášťanech
Devátého května 1945 byl v lese u Nového Dvora u Chrášťan zadržen při pokusu o útěk do americké okupační zóny příslušník kladenského gestapa Rudolf Vlček, který se podílel na vyhlazení Lidic. V roce 1947 byl za spáchané zločiny odsouzen k trestu smrti a popraven. Vlčkovo dopadení popsal v kronice Chrášťan Václav Gregor - příslušný zápis si můžete přečíst pod tímto odkazem.
Román "Na přílepském bělidle"
V roce 1934 vyšel v Rakovníku román spisovatele a učitele Karla Mejstříka „Na přílepském bělidle“ o rodině běliče Františka Fišera, rodáka ze Šanova, který ve dvacátých letech 19. století založil přílepské bělidlo. Národopisně laděné vyprávění s líčením lokálních zvyků, dětských her, náboženských slavností a podobně, připsal Mejstřík památce Václava Fišera (1863-1931), vnuka Františka Fišera a učitele v Senomatech.
Keltský klenot z Hořoviček
Keltská faléra z Hořoviček patří k nejslavnějším archeologickým nálezům z území Česka. Jedná se o nevelkou diskovitou ozdobu koňského postroje mistrovsky zdobenou reliéfy stylizovaných lidských hlaviček. Faléra pochází z přelomu 5. a 4. století a byla nalezena v roce 1863 v troskách laténské pohřební mohyly, připisované vzhledem ke své velikosti vysoce postavené lokální osobnosti. Více zajímavostí o faléře z Hořoviček si můžete přečíst například na webu www.archeologienadosah.cz.
Poslední láska Boženy Němcové
Poslední láskou spisovatelky Boženy Němcové (1820-1862) byl student medicíny Hanuš (Jan) Jurenka. Narodil se v roce 1831 v Kolešovicích do rodiny úředníka místního panství hraběte Wallise Engelberta Jurenky. Na svět přišel v domě čp. 6, v němž je v současnosti umístěna pošta. V dospělosti se usadil jako lékař v Březnici na Příbramsku, kde také v roce 1882 zemřel.
Mecenáš Rainer Kreissl
Mezi největší mecenáše České republiky za celou dobu její existence patřil rodák z Děkova Rainer Kreissl (1924-2005), obchodník se starožitnostmi a sběratel umění. Na prvním místě mezi svými mecenáši ho uvádí Karlova univerzita (v roce 1995 obdržel na této univerzitě čestný doktorát filozofických věd za "vynikající výsledky ve studiu umělecko-historických problémů, především v oboru textilních artefaktů pocházejících z Malé Asie".), velkorysými dary ze svých uměleckých sbírek významně obohatil sbírky Národní galerie i Národního muzea.
Jméno děkovského rodáka Rainera Kreissla na pamětní desce mecenášů
Karlovy univerzity v Karolinu.
Podzemní chodba z Petrohradu do Hořesedel
Hrad Petrohrad, který se nachází na lounském okrese nedaleko Jesenice, je obestřen řadou tajuplných pověstí. Podle jedné z nich vedla z hradu podzemní chodba, která ústila až v Hořesedlích, vzdálených 12 kilometrů od Petrohradu! Proč měla vést podzemní chodba právě sem, o tom se bohužel pověst nezmiňuje. Záhadné vyprávění o podzemní spojnici hradu Petrohradu a Hořesedel zaznamenal v 60. letech 19. století středoškolský učitel Josef Virgil Grohmann ve své sbírce pověstí z Čech.
Smrtelná nehoda motocyklového závodníka Františka Branda
4. března 1936 zahynul na karlovarské silnici blízko Kněževsi vynikající motocyklový závodník a zkušební jezdec značky Jawa, šestadvacetiletý František Brand. Nehoda se stala při Brandově návratu ze služební cesty do Karlových Varů. Zhruba 250 metrů před přejezdem železniční trati z Rakovníka do Loun se Brand pokusil předjet nákladní automobil, který však nečekaně začal odbočovat na silnici do Kněževsi a zkřížil tak Brandovi cestu (tehdy se ještě jezdilo na silnicích po levé straně). Brand strhnul motocykl doprava, aby se vyhnul srážce, a narazil do stromu. Utrpěl přitom těžká zranění, kterým na místě podlehl.
Zajímavosti připravuje Roman Hartl (roman.hartl@seznam.cz)
