Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kniha o Kněževsi

KNIHA O KNĚŽEVSI

Chmelařství, archeologie,
osobnosti, perzekuce
selských rodin atd.

Více

 

130 let školy v Kněževsi

130 LET ŠKOLY
V KNĚŽEVSI

Historie a současnost
kněževeské školy

Stahuj zdarma

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Sušárna chmele v Kolešovicích

Sušárna chmele v Kolešovicích

Co se děje se sklizeným chmelem poté, co opustí chmelnici? Že zamíří rovnou do
pivovaru? Ale kdeže. Nejdříve je třeba ho usušit! Proč se chmel suší a jak takové sušení zeleného zlata vypadalo v minulosti, se dozvíte od zasvěcených průvodců ve zrekonstruované historické sušárně chmele na dolní návsi v Kolešovicích.

A na malé chmelnici před sušárnou se můžete podívat, jak to vypadalo,
když se chmel ještě pěstoval na dřevěných tyčích. Pokud si chcete i vyzkoušet ruční česání
chmele, přijeďte do Kolešovic poslední sobotu v srpnu, kdy se chmelnice před sušárnou bude sklízet.

Sušárna je přístupná celoročně po domluvě na telefonu 731 515 601

TIP: Vydejte se do Kolešovic stylově historickým vlakem po chmelařské
trati Kolešovce (Lužná u Rakovníka – Kolešovice a zpět). Vlaky jezdí každý
prázdninový víkend, dvakrát tam a dvakrát zpátky. Jízdní řád najdete zde


Podívejte se na video ze sklizně kolešovické chmelničky:


Stručná historie sušárny a čím je zvláštní

Sušárnu chmele v čp. 51 vystavěl v roce 1900 statkář Josef Fillip. Jednalo se o sušárnu systému Löschner, zkonstruovanou po vzoru osvědčených sušáren ovoce. V roce 1938 tuto mezitím již zastaralou a nevyhovující sušárnu přestavěl August Filipp. Podobu z konce třicátých let si sušárna uchovala dodneška. Sušárna byla v provozu do šedesátých let, poté sloužila jako skladiště.

Záchrana a postupná rekonstrukce zchátralé sušárny byla zahájena v roce 2011 společným úsilím občanského sdružení Sušárna Kolešovice, Obce Kolešovice a vlastníka sušárny - zemědělské společnosti Rakochmel. Znovu zprovozněná sušárna slouží k názorným ukázkám historického způsobu sušení chmele a k prezentaci regionálních chmelařských tradic.

Sušárnu tvoří dvě samostatné sušící komory, unikátně vybavené rozdílnými technologiemi sušení, a sice systémem Linhart význačného rakovnického výrobce chmelových sušáren, firmy Jan Linhart, a systémem Kreissl od výrobce chmelových sušáren Adolfa Kreissla ze sousední Kněževsi.  Systémy se liší především konstrukcí topeniště a uspořádáním rozvodů tepla. Systém Kreissl byl důmyslnější a úspornější, umožňoval rovnoměrnější sušení a snižoval riziko přetopení.

Sušicí komora má podobu prostorné hluboké šachty, opatřené ve spodní části topeništěm na uhlí. Horko z topeniště sálá do šachty prostřednictvím jakési obří topné spirály, tvořené klikatou soustavou mohutných kovových rour. Nad spirálou v horní části komory jsou umístěna v nevelkých odstupech nad sebou dvě patra sušicích roštů s otočnými žaluziemi. Pod nimi se nachází vytahovací líska v podobě podlouhlé dřevěné zásuvky s pevným drátěným dnem. Líska slouží k pohodlnému vybírání usušeného chmele ze sušicí komory.

Sušení probíhá ve dvou fázích. Čerstvý chmel se nejprve rozprostře v přiměřené vrstvě na horní sušicí rošt, z nějž se po skončení první fáze sušení opatrně přesype otočením žaluzií na spodní rošt a z něj po dokončení sušícího procesu dalším otočením žaluzií do vytahovací lísky. Sušení jedné várky chmele trvá přibližně šest hodin.

Na sušárnu bezprostředně navazoval sklad sušeného chmele, umístěný v podkroví sousední budovy.

Obvyklý výkon Linhartovy sušárny se dvěma žaluziovými rošty a jednou vytahovací lískou dosahoval za 24 hodin sušení při teplotě 45°C 35 až 40 kilogramů suchého chmele na 1 metr čtvereční sušící plochy. K usušení uvedeného množství se spotřebovalo 50 až 60 kilogramů uhlí.